TOP 20 NEJHEZČÍCH HEXOVÝCH MAP ANEB 150. ČLÁNEK NA BLOGU

Grafika není vše! S tímto pravdivým výrokem se setkávám především u počítačových her. Umím si užít i ty videohry, které vyšly třeba v 80. letech, kdy ještě převládala EGA nebo dokonce CGA grafika. Důkazem mohou být mé herní deníčky k prvním dílům série Wizardry na webu Oldgames.sk. Grafika těchto stařečků rozhodně nesplňuje nároky dnešních hráčů, ale přesto mě tyto prastaré kousky dokázaly přikovat k monitoru, dokud jsem je nedohrál. A stejný názor mám i na deskové hry obecně. Třeba takové ilustrace na krabici. Alespoň v mém případě platí, že mě dokážou přimět si o hře zjistit další informace, a třeba si ji i následně pořídit. Žebříček 20 nejhezčích ilustrací na krabicích byl koneckonců tématem 100. článku na blogu.

Pokud bych však měl jmenovat, co mě nejvíce zaujme na historické válečné hex & counter hře, pak to bude jednoznačně mapa. Miluji, zbožňuji mapy! Při každém rozbalování nové hry se těším nejvíc, až rozložím mapu. Když jsem přemýšlel o námětu pro 150. článek, byly hexové mapy první, co mě napadlo. Ještě jsem zvažoval, zda neudělat žebříček her, které vyšly kdysi v minulosti a dnes by si zasloužily remake. Nakonec z tohoto duelu vyšel vítězně žebříček hexových map. Pojďme si nejprve říct, které z nich vůbec mohly projít úvodním sítem.

KRITÉRIA VÝBĚRU

Ačkoliv se hexové mapy objevují i v jiných než válečných deskových hrách, já jsem je z výběru cíleně vyřadil. Přeci jen je zaměření blogu pevně dané, a i s tímto omezením se našlo kandidátů přehršel. Další, pro mě nejtěžší, rozhodnutí přišlo až během samotného vybírání. Původně jsem chtěl zařadit i fantasy a sci-fi válečné hry. A vím, že řada z nich má nádherné mapy (z těch známějších Burning Banners nebo Divine Right). Jenže pak se objevil problém, kdy jsem nedokázal tyto mapy smysluplným způsobem porovnávat s těmi historickými, takže jsem je nakonec s těžkým srdcem z nominace vyřadil. Ukládám si tedy do šuplíku další možný námět na tematický článek!

Asi znáte případy map nebo obecně herních plánů, které jsou graficky velmi přitažlivé, ale funkčně to není ono (např. malé hexy, takže je problém s manipulací žetonů). Jelikož v názvu článku je slovo „nejhezčí“, tak jsem funkčnost map trochu (byť ne úplně) upozadil. Ale pevně věřím, že se do finálního výběru nedostala žádná vyloženě zle navržená mapa z hlediska funkčnosti.

Dalším úskalím se ukázaly být série. Většina z nich má jednoho autora map. Navíc se grafická podoba jednotlivých dílů mění jen minimálně. Měl bych tedy dát do žebříčku všechny tyto hry, pokud se mi mapy hodně líbí? To se mi nechtělo, protože by to znamenalo, že mi TOP 20 nemůže stačit. Takže jsem přijal rozhodnutí, že do dvacítky půjde vždy pouze jeden zástupce. Je to svým způsobem nespravedlivé, ale neznám lepší řešení.

Také se nepovedlo vždy získat kvalitní obrázek mapy, což platí především u starších her. Pak se můžete ptát, jak může taková hra být v žebříčku, když dle obrázku nevypadá nijak extra? S tím bohužel nic nenadělám. Snažil jsem se primárně vybírat obrázky čistých map bez žetonků, ale ani to se nepovedlo ve 100 % případů. Žetonky na mapě mohou zkreslit vnímání v dobrém i zlém. Je potřeba toto brát na zřetel.

Důležité je také přiznat, že nebylo v lidských silách projít VŠECHNY hex & counter hry. Jsou jich dle mého názoru vyšší stovky, ale spíše nižší tisíce. I proto jsem se zaměřil především na známější tituly či série. I tak se stalo, že do prvního kola kvalifikace se dostalo 69 kandidátů. Je doufám zřejmé, že jde o ryze subjektivní pohled. Co člověk, to jiný vkus. Každý z nás může preferovat jiné atributy map. Proto prosím v případě nesouhlasu o shovívavost. Je mi úplně jasné, že budete s největší pravděpodobností upřednostňované jiné výtvory.

Poslední informace, než půjdeme na věc: u jednotlivých her budu uvádět kromě názvu a vydavatele také autora mapy, nikoliv autora samotné hry (i když někdy to může stejná osoba).

CO SE NEVEŠLO - ČÁST PRVNÍ

Součástí žebříčků bývá i kategorie "Honourable Mentions". Tu jsem chtěl pojmout trochu jinak, a proto jsem ji rozdělil do dvou částí. První bude věnovaná hrám, které vyšly před dávnou dobou. Myslím si totiž, že v době vydání byly tyto mapy o kus dál než zbytek tehdejší produkce. A přijde mi škoda je zde nezmínit jen proto, že dnes je úroveň technologie o notný kus dál. Následující přehled je v abecedním pořadí.

ANZIO (Avalon Hill - Rodger B. MacGowan)

Ačkoliv to nebyl záměr, začínáme s úplně nejstarší hrou v článku. Rok vydání 1969! Hra je stejně stará jako já :) Tato strategická hra o vylodění spojenců u Anzia sice neměla příliš vábný cover (alespoň ne ta první verze od AH), ale zato nabídla velmi unikátní mapu o velikosti 44×14" (ve skutečnosti to byly 2 herní plány). Jejím dominantním prvkem byly různé tmavé odstíny hnědé (nebo okrové?). Díky použité tmavší paletě vynikaly říčky a řeky včetně mořské oblasti. 

Anzio

CRISIS: SINAI 1973 (GMT Games - Rodger B. MacGowan)

V roce 1995, tedy před více jak 30 lety, vyšla simulace jomkipurské války z roku 1973. I přes velké množství errat byla  nominována na nejlepší hru z období po 2. světové válce. Výtvarnou stránku měl na starosti Rodger B. MacGowan a to včetně mapy. Kromě přehlednosti (nevidím zde žádný problém s identifikací terénu) se mi líbí i zvolená barevná paleta a pak pěkné ilustrace pozemní protiletecké obrany. Nebojím se napsat, že těch více než 30 let neubralo nic z krásy. Pokud by GMT zvažovalo někdy remake, tak na mapu by nemuseli vůbec sahat (maximálně ji vydat na pevné desce). 

Crisis: Sinai 1973

FLAT TOP (Avalon Hill - Rodger B. MacGowan)

Do třetice RBM! A i tentokrát dle mého zaslouženě. Tahle hra z roku 1977 patří dodnes mezi velké legendy. Jsou hráči, kteří ji mají jako modlu a tvrdí, že je to pořád nejlepší ztvárnění bojů v Pacifiku během 2. světové války. Velká hra (cca 1300 žetonků) a také větší mapa (přesněji 4 mapy o celkové velikosti 44×24") poskytla RBM možnosti se plně realizovat. Co mě zaujalo na mapě nejvíc, jsou použité barvy. Místo odstínů modré pro oceány a moře tu dominují bílé hexy. To na první pohled působí fádně a nudně. Jenže v kombinaci se zajímavým odstínem zelené, kterou RBM zvolil pro pevninské části, to alespoň z mého pohledu vypadá úplně jinak. Navíc z funkčního hlediska jde o ideální kombinaci. Vše je naprosto přehledné.

Flat Top

FREDERICK THE GREAT (SPI - Redmond A. Simonsen)

Ačkoliv tuto hru z roku 1975 proslavila až verze od Avalon Hill o 7 let později, v mém výběru má místo původní verze. Ta vyšla jako příloha časopisu Strategy & Tactics (konkrétně se jedná o číslo 49) a přinesla papírovou mapu o velikosti 21×32". Předmětem hry jsou tažení Fridricha II. Velikého ve střední Evropě během sedmileté války.  Co mě vedlo k výběru této mapy? Těch důvodů je víc. Jedním z nich jsou barvy. Tmavá modř pro vodní plochy je netradiční, ale v kombinaci s bílou barvou pevninské části (tedy vlastně obrácená kombinace proti Flat Top) působí jako celek vyváženě. Zapůsobilo na mě také perfektní začlenění nejrůznějších tabulek a legend na herní plán. Doufám, že nebudu v článku nadužívat termín „v jednoduchosti je krása“, ale tohle přesně si myslím.

Frederick The Great

CO SE NEVEŠLO - ČÁST DRUHÁ

Druhá část čestných zmínek už je ryze standardní. Krásných map jsem objevil skutečně mnoho. Dá se říct, že téměř každá dnes vydávaná hex & counter hra, má pěknou mapu. Limit pouhých 20 her je v tomhle kontextu nespravedlivý. Zmíním zde tedy hry, které se nedostaly do nejužšího výběru (často o fous, protože rozdíl mezi první a třeba třicátou pátou hrou v pořadí není nijak dramatický), ale přitom něčím specifickým vyčnívaly. I zde je použito abecední řazení.

FESTUNG BUDAPEST (MMP - Charles Kibler)

Je to zvláštní, ale do žebříčku se dostaly pouze 2 taktické hry. Jednou světlou výjimkou je 8. modul slavné značky Advanced Squad Leader z roku 2012. Ten je věnovaný dobývání hlavního města Maďarska v roce 1944, které bránilo více jak 70 000 vojáků Osy. Ve hře je možné zkombinovat 4 mapy tak, že vytvoří obří herní plán. A právě takto složený celek na mě udělal dojem detailem a barevnou kompozicí. Přestože obrázek nemá velké rozlišení, je vidět jakou pozornost věnoval autor detailu a celkovému vyznění.

Festung Budapest

LION OF JUDAH (Compass Games - Knut Grünitz)

V deskovkách se jedná o nepříliš prozkoumaný konflikt z období 1935–1941, v němž se Italové střetli s vojsky Etiopie, jimž posléze pomáhaly sbory britské armády. Hra tak trochu zapadla, ale mně se jí povedlo před lety získat, za což jsem rád. To ale není důvod, proč jsem hru zařadil do této kategorie. Tím je pochopitelně mapa. Jako jediná z těch desítek až stovek na mě působí, jako by většinu hexů vybarvoval autor pastelkami. A protože terénních prvků je docela dost (navíc se i výrazně odlišují), vytváří celek dojem, že je zde spousta barev. Dokonce bych se i nebál napsat, že na mě přenáší „optimismus“, což je samozřejmě nesmysl.

Lion of Judah

NORMANDY '44 (GMT Games - Mark Simonitch)

Bez mučení přiznávám, že Normandy '44 je v čestných zmínkách především z osobních důvodů. Byla to totiž moje první hra, kterou jsem si koupil jen a pouze kvůli mapě. Ke hře jsem se dostal až několik let po nákupu (viz má recenze) a nelitoval jsem. Jde o výbornou simulaci největší vyloďovací operace druhé světové války. Autorem hry i mapy je Mark Simonitch, kterého tu nebudu zmiňovat naposledy. Postupem času jsem objevil více map, které se mně líbí o něco víc, přesto si občas krabici otevřu, abych se pokochal. Nakonec jsem si musel vypomoci vlastní fotkou, kde jsou i žetonky a pomocné kostičky, protože ani GMT nemá kvalitní obrázek.

Normandy '44

THUNDERBOLT: THE ANCIENT WORLD, VOL. III (GMT Games - Mark Simonitch)

Ačkoliv tato hra teprve vyjde (snad v tomto roce), patří mezi mnou nejočekávanější tituly v současnosti. Druhá punská válka na operační úrovni je úžasná kombinace sama o sobě a když k tomu přidám, že mapy vytváří Mark Simonitch, stává se z toho jasná koupě. Mapy jsou celkem tři a po jejich sestavení se vytvoří opravdu velká plocha, kde více než polovinu tvoří mořské oblasti. Mark zvolil jemné světlé odstíny barev, a přestože jsou všechny hexy jednoznačně odlišitelné (není zde prosto pro nejasnost), působí na mě mapa jako celek bez výrazných „předělů“. 

Thunderbolt

20. MIGHTY ENDEAVOR (MMP - Nicolás Eskubi)

Ze série Standard Combat Series jsem si nakonec vybral zástupce, který zahrnuje celé období spojenecké invaze v západní Evrope, tedy od vylodění v Normandii, přes boje v Ardenách až po závěrečný vpád do Německa. Krásné mapy byly jedním z důvodů, proč jsem tuto hru zařadil do posledních vánočních tipů. Jméno autora by vám mělo být známé, protože se podílí na grafice i jiných her nejenom od MMP. A že Nicolás umí kreslit svědčí i jeho dvojnásobné zastoupení v mém žebříčků 20 nejpůsobivějších coverů. Do článku jsem zvolil obrázek, kde je i Praha, ale krásné jsou i přímořské oblasti. Všimněte si, že je číslovaný každý pátý hexový sloupec, což přispívá k tomu, že mapa není tak zahlcená čísly. Mapy možná nejsou efektní, ale jsou kartograficky poctivé a dlouhodobě velmi příjemné. Je to také ten typ mapy, který nechá vyniknout prostor a rozhodování.

Mighty Endeavor

19. LIBERTY ROAD (Hexasim - Yves Le Quellec)

Pokračujeme další hrou na téma osvobození Francie v roce 1944. Za Liberty Road stojí francouzští vydavatelé, kteří jsou nám všem dobře známí. Ačkoliv je hra venku už 16 let, stále je možné si ji v eshopu Hexasimu zakoupit za naprosto skvělou cenu (50 eur). V krabici najdete 2 mapy, které je potřeba mít na stole, pokud budete hrát hlavní scénáře.  Dominantní je zde žlutá barva, kterou autor využil i na ty části mapy, kde se neodehrávají boje. Tím se odlišuje od typicky zelených map západní fronty. Skoro se mi chce napsat, že jde o jakousi retro mapu. Zajímavě je zpracována i část pro vylodění, kde jsou tmavším odstínem modré zvýrazněné pláže, určené pro jednotlivé výsadky z lodí. Není divu, že byl Yves Le Quellec za tuto krásnou mapu nominován v roce 2010 v kategorii "Best Board Game Graphics" v rámci CSR Awards.

Liberty Road

18. PANZER GRENADIER: ELSENBORN RIDGE (Avalanche Press - Guy Riessen)

Opravdu to nebyl záměr, ale i další hra pokrývá zimní boje roku 1944 v Ardenách. Série Panzer Grenadier, jež čítá desítky (!) zástupců, cílí na fanoušky taktických her. Elsenborn Ridge je samostatně hratelným modulem. Ve hře ovládáte malé skupinky vojáků včetně parašutistů, jednotlivé tanky a jiná bojová vozidla. Asi není těžké odhadnout, proč jsem si tuto mapu vybral do závěrečné dvacítky. Je to jednoznačně její zimní charakter, který mě zaujal. U taktických map vyniknou detaily krajiny, jednotlivé budovy a další terénní prvky více než u her na operační nebo dokonce na strategické úrovni.

Panzer Grenadier: Elsenborn Ridge

17. ARDENNES '44 (GMT Games - Mark Simonitch)

A do čtveřice Ardeny! Článek vzniká v době, kdy očekávám každým dnem zásilku z USA právě s touto hrou. Patří do série, kterou někdo nazývá 4X, pro jiné je to ZOC Bond série. Dovedu si představit, že při pohledu na obrázek mapy si mnozí řeknou, proč zrovna tento kousek je v Top 20? Snad nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se mi nějaká mapa od Marka Simonitche nelíbila nebo mě nechala chladným. Ano, na první pohled mapa nemá nějaký výrazný prvek, nepůsobí nijak impozantně. Jenže já tam vidím krásu v detailech, v tom jak, je vše „čisté“ a přehledné (např. řeky a říčky jsou zřetelně vyznačené a nedají se přehlédnout), a že díky velkému zastoupení lesnatých částí nabízí hráčům spoustu prostoru pro strategická rozhodování, čemuž přispívá velikost herního plánu. Dokonce bych se nebál napsat, že jde o jeden z nejlépe vyvážených příkladů toho, jak může být mapa současně krásná, klidná a extrémně funkční. Je to také jedna ze dvou her, které se dostaly zároveň do mého žebříčku 20 nejpůsobivějších coverů na krabicích. 

Ardennes '44

16. NEMESIS: BURMA 1944 (Legion Wargames - Kim Kanger)

Nepříliš často zpracované bojiště 2 .světové války (byť i slavná série OCS má svého zástupce, který se Barmě věnuje) zvolil pro svou hru Kim Kanger, který kromě mapy vytvořil ilustrace na žetoncích. Přestože mám od něj doma 2 hry (včetně této), nepoštěstilo se mi žádnou z nich zahrát, což mě mrzí. Asi první, co zaujme na této mapě je velikost hexů (velké jsou ale i žetony jednotek). Díky nim tak vypadá mapa, že je menší než standardní rozměr 22×34", což ve skutečnosti není. Autor zároveň využil většího rozměru hexových polí pro detailnější zpracování některých prvků (města nebo vesnice). Podobně jako v předchozím případě i zde se nabízí strategické orgie pro manévrování a boje. Bojiště svírají z obou stran hory a klíčový význam získává kontrola komunikačních tras. Nevím, jestli to bylo cílem autora, ale můj dojem z mapy je tak trochu tíživý, těžký, možná i vyčerpávající. Což jsou přesně ty pocity, které museli mít účastníci bojů v prostředí barmského bojiště.

Nemesis: Burma 1944

15. NONE BUT HEROES (MMP - Nicolás Eskubi)

Série Line of Battle, jež pokrývá bitvy americké občanské války, je trochu neoprávněně opomíjená. Přeci jen slavnější jsou série Great Battles of the American Civil War (GBACW) od GMT nebo jiná série od MMP Great Campaigns of the American Civil War (GCACW). A řekl bych, že známější je i Blind Swords of Revolution Games. Všechny díly LoB mají úžasné mapy od Nicoláse Eskubiho, takže zvolit jednu z nich bylo docela obtížné. Váhal jsem totiž, zda nevybrat mapu s vyobrazením Gettysburgu ze hry Last Chance of Victory, protože ta je svým způsobem také impozantní. Nakonec rozhodla rozmanitost mapy z None But Heroes, kde je vidět ve spodní části i městská zástavba s luteránským kostelem. I zde musím jednoznačně vyzdvihnout barevné odstíny, které ladí jako celek a všechny ty jemné detaily. Mapa zobrazuje marylandskou krajinu uměřeně a s lehkým historickým patosem. Doufám, že nebudu za výstředníka, když napíšu, že mě pohled na ni zvláštním způsobem uklidňuje.

None But Heroes

14. THE JAWS OF VICTORY (New England Simulation - Mark Hinkle)

Jednou doufám budu majitelem nějaké hry, kterou vydala firma NES. Tedy samozřejmě až bude dostatek finančních prostředků, které budu moci bez výčitek obětovat... Ztvárnění Korsuň - ševčenkovské operace, během níž Rudá armáda obklíčila německá vojska na střední Ukrajině v lednu a únoru 1944, má výtečné hodnocení na BGG. K tomu, kromě výborné hratelnosti, jistě přispěla i grafická stránka hry včetně žetonů a dvoudílné mapy. Finální dílo je typickým zástupcem tradičního přístupu ke ztvárnění map. Navíc díky dominantnímu podílu bílých hexů, protkaných sítí řek v blankytné modři navozuje zimní atmosféru bojů v převážně otevřené krajině. 

Jaws of Victory

13. TRACES OF WAR (VUCE Simulations - Pablo Bazerque)

Traces of War asi není úplně nejlepší zpracování velkolepé tankové bitvy u Kurska z 2. světové války, má však na BGG velmi slušné hodnocení. K atraktivitě určitě přispívá produkční stránka, kterou firma VUCA Simulations proslula. U této hry se dle mého skvěle snoubí grafika mapy i žetonků. Alespoň mé oči nejvíce upoutá celkový pohled na mapu, který působí, jako by byla použito všech možných odstínů jedné či dvou barev (především sépiové tóny). Terénní prvky jsou zde tak zvláštně a „nevýrazně“ naznačené, a přitom při bližším pohledu je zřejmé, o jaký typ terén jde. Skoro by se dalo napsat, že mapa působí jako operační dokument, ne jako ilustrace. Autora si rozhodně znamenám do seznamu velmi originálních grafiků!

Traces of War

12. FULDA GAP (Compass Games - Antonio Pinar)

Monster hra a úvodní díl série Company Scale System (CSS) na téma hypotetické války mezi vojsky Varšavské smlouvy a NATO má řadu much, což vedlo k trochu nižšímu průměrnému hodnocení na BGG (asi nejhorší je velký počet chybně vytištěných žetonků). Co se však povedlo na jedničku, jsou mapy (a vlastně také ilustrace na žetoncích). Především města na nich dostala velký prostor, takže zabírají třeba i 10 hexů, jako tomu je v případě německé Fuldy na obrázku. Problém může být bílá barva čísel na těch hexech, které mají podklad světle zelený, ale nenašel jsem v tomto směru na BGG žádnou stížnost. Jednotlivá políčka jsou dostatečně veliká, aby se dalo pohodlně manipulovat s velkými stacky jednotek.

Fulda Gap

11. MONMOUTH (GMT Games - Mark Simonitch)

Musím se přiznat, že jsem byl překvapen tím, kdo stál za mapou ke hře Monmouth, jež simuluje jednu z důležitých bitev války za americkou nezávislost. Marka Simonitche bych na první pohled vůbec nečekal. Detailní pohled však ukáže některé typické rysy jeho tvorby. Výsledné dílo na mě dělá dojem, že bitva se odehrála v přírodě. Volba světle zelené pro běžný terén posunula celý odstín herního plánu. A v kombinace se žlutou barvou okrajů jako by mapa dávala najevo, že boje probíhaly na jaře (což ale není úplně pravda, protože se armády střetly 28. června). 

Monmouth

10. U.S. CIVIL WAR (GMT Games - Mark Simonitch)

Herní plán sestávající ze 2 pevných částí zobrazuje většinu území USA v době americké občanské války. Navzdory vykreslení značného množství vodních ploch se tak hráč necítí ochuzen a může bojovat téměř po celých Spojených státech. I to byl jeden z důvodů, pro který jsem tuhle hru vždy chtěl (stále chci!) a proč jsem ji protlačil i do jednoho dílu vánočních tipů. Jako vždy precizní Mark, který tentokrát zvolil pro lesní plochy méně výrazné ilustrace, jež skvěle zapadají do celkového obrazu, a který opět naplňuje měrou vrchovatou výše vyřčené heslo „v jednoduchosti je krása“. 

U.S. Civil War

9. EMPIRE OF THE SUN (GMT Games - Mark Simonitch)

Vždycky jsem chtěl mít hexovou mapu Pacifiku kvůli knížkám od Hubáčka. Koupí Empire of the Sun se mi tak splnil dávný sen zahrát si velkou deskovou hru na téma 2. světové války v Tichém oceánu. Na stole mi ležela plné 4 měsíce a přesto mi pohled na stále stejnou mapu zevšedněl. Pokaždé jsem s radostí zasedal za válečný stůl a kochal se pohledem na tu krásu. I při velkém množství žetonků na mapě zůstala mapa přehledná a díky tlumeným barvám i perfektně čitelná. Toto je čtvrtý a poslední zářez Marka Simonitche do žebříčku. Krásný výsledek!

Empire of the Sun

8. LAST SUCCESS (OSG - Charles Kibler)

Slavná série Library of Napoleonic Battles samozřejmě nemůže v Top 20 chybět. Její počátky sahají až do konce 70. let minulého století, kdy jednotlivé díly vydávala legendární SPI. Tenkrát měl na starosti výtvarnou stránku Redmond Aksel Simonsen, současnou podobu nádherným mapám ale vtiskl až Charlie Kibler, který začal pracovat pro Operational Studio Group. Last Success z roku 2011 byl jeho druhý počin v sérii. Já jsem sice vybral tento díl, ale klidně bych mohl zařadit jakýkoliv novější díl série. Vlastním bohužel pouze jeden díl (Napoleon Against Russia), ale i něm vypadají mapy dost podobně a já se stal jejich velkým fanouškem a obdivovatelem. Připomínají mi vojenské pracovní mapy z počátku 19. století. Krajina je abstrahovaná, ale konzistentní. Řeky, silnice, vesnice a lesy jsou jasně odlišitelné. Z mého pohledu jde o nadčasový styl.

Last Success

7. LA BATAILLE DE DRESDE (Clash of Arms - Rick Barber)

Monster hra z napoleonské éry, kterou vydává známá společnost Clash of Arms zopakovala první desítku z minulého žebříčku Top 20 nejpůsobivějších coverů. To se nepovedlo žádné jiné hře! Impozantní je nejen pohled na celkový herní plán tvořený 4 díly map standardních velikostí 22×34", ale nečekaný je i detail jednotlivých polí. Asi nejvíce zaujme detail staré části Drážďan, kde je vidět kresba radnice, kostela, paláců a opevnění, jež dominuje horní části sestavené mapy. Takovéto zobrazení města není samoúčelné. Pravidla totiž rozlišují neprostupné městské zdi, útoky pouze přes brány a speciální chování jednotek v městských strukturách (paláce, kostely, zahrady). Dovolil jsem si v tomto případě udělat jedinou výjimku v celém článku a nabídnout 2 obrázky: celkový pohled a detail.

La Bataille de Dresde

La Bataille de Dresde (detail)

6. THE DEVIL'S CAULDRON (MMP - Nicolás Eskubi)

A je tu další velká série, tentokrát GTS (Grand Tactical Series). Jako u řady jiných sérií by zde klidně mohl být jiný díl a rozhodně by nedělal ostudu. Devil's Cauldron u mě vyhrál díky ztvárnění hexů, které vypadají, jako by šlo o letecký snímek, a přitom je vše ručně kreslené. Třešničkou na dortu jsou pak města Arnhem a Nijmegen, které zabírají velkou část herního plánu. Tahle série je proslulá velkým počtem map, takže je potřeba mít pořádný stůl. Určitě vás napadla podobnost s hrou Fulda Gap, která se umístila na 12. místě. Je to nabíledni, jde o stejného autora. Přestože obě vypadají velmi podobně, při bližším pohledu jistě objevíte rozdíly, kterých je nakonec docela dost.

Devil's Cauldron

5. A MOST FEARFUL SACRIFICE (Flying Pig Games - Rick Barber)

Největší střetnutí na území USA, tedy bitva u Gettysburgu, má nepočítaně zpracování v deskové podobě. Těch, které zobrazují celou třídenní bitvu na velké mapě, však zase tolik není. Před 4 lety se do jedné takové pustil Hermann Luttmann, a Flying Pig Games pro tento epos nasmlouvali legendu Ricka Barbera, aby jejich dílu propůjčil svůj nezaměnitelný výtvarný styl. Bohužel se vydání hry nedočkal, protože v roce 2021 zemřel. Nedozvěděl se tak ani, že hra posbírala spoustu ocenění, a to i za grafickou podobu. Velmi podobný styl již dříve uplatnil v sérii Blind Swords, kterou shodou okolností také vytvořil Hermann Luttmann pro Revolution Games. Terén je zde plastický, čitelný a emocionálně působivý. Vytváří ve mně pocit skutečného bojiště, ne abstraktního prostoru. Líbí se mi termín krajinomalba v hexech.

A Most Fearful Sacrifice

4. MAORI WARS (Legion Wargames - Nils Jonansson)

Asi největší překvapení pro mě. Tuto mapu jsem objevil tak trochu náhodou, když jsem procházel hry od Legion Wargames. Bez uzardění přiznám, že jsem vůbec neznal. Tématem hry jsou povstání domorodých Maorů na Severním ostrově Nového Zélandu v letech 1845 až 1872 v důsledku britských koloniálních vpádů na jejich území. Ačkoliv je téma zajímavé samo o sobě, tak herní plán mě doslova ohromil svým pojetím. Autor totiž používá pro zobrazení terénu zvláštní výplň, která mi, nevím proč, připomíná otisky prstů. Hlavním rozlišením tak jsou zde tlumené tóny olivové a zelené barvy (alespoň doufám, že tomu tak je). Krajina díky tomu nevypadá „evropsky" ani „kontinentálně“. Zvláštní je i skutečnost, že okolní moře má nějaký odstín světlé okrové barvy, což dává vyniknout samotnému ostrovu. 

Maori Wars

3. BATTLE ABOVE CLOUDS (MMP - CHARLES KIBLER)

Charlie Kibler má již druhé dílo v první desítce! Ale řeknu vám, vybrat jednoho jediného zástupce této velmi staré série (Great Campaigns of the American Civil War) bylo vskutku velmi obtížné. I zde byly krásné skoro všechny mapy. Jednu chvíli jsem byl nakloněn zařadit Stonewall Jackson' Way II: Battles of Bull Run, kterou vlastním, a vím, že je tam mj. krásně zobrazena řeka Potomac. V závěru jsem ale vyměknul a vrátil se zpět k původnímu návrhu bitev u Chickamaugy a Chattanoogy. Není asi složité zdůvodnit zálibu v tomto stylu map. Je určitě jedinečný a naprosto typický pro celou sérii.  Cením si reliéfní dramatičnosti, kde hory, hřebeny a údolí skutečně „cítím“. Mapa tak nepůsobí ploše. Komukoliv jsem ukázal jednu z map, vždy to přitáhlo pozornost. A údiv, že něco takového může být spojené s deskovou hrou. O to víc mě mrzí, že jsem nebyl příliš úspěšný při hledání vhodného obrázku s globální mapou, takže se musíte spokojit s detailem menšího výseku.

Battle Above Clouds

2. BATTLE HYMN VOL. 1 (Compass Games - Antonio Pinar)

Americká občanská válka zdatně v tomto žebříčku odolává převaze titulů z období 2. světové. A v první trojici má dokonce většinové zastoupení. Battle Hymn je relativně nová série, první díl vyšel v roce 2018. A přinesl 2 bitvy: Gettysburg a Pea Ridge. A právě mapa Gettysburgu je ta, která vynesla Antonio Pinarovi skvělé druhé místo. Působí na mě, jako by vznikla v době, kdy se tato bitva odehrála. Kromě toho díky jednoduchým trikům nabízí mapa neuvěřitelný 3d efekt a zároveň „papírový“ vzhled. Všimněte si také, že mapa nekončí s hexy, ale pokračuje přes celý herní plán, a všemožné tabulky a legendy toto pozadí krásně překrývají. Skoro se mi chce zvolat – umělecké dílo!

Battle Hymn Vol. 1

1. WACHT AM RHEIN (Decision Games - Joe Just)

Vítězem se nakonec stává další z legend – JOE JUST! Když se v Decision Games v roce 2005 rozhodli udělat remake původní hry z roku 1977 od SPI, svěřili výtvarnou stránku právě Joe Justovi, na něhož čekal nelehký úkol překreslit hned 4 mapy tzv. bitvy v Ardenách (nebo chcete-li Battle of the Bulge, případně Wacht am Rhein) a udělat ilustrace k více než 2300 žetonků! Výsledkem jsou mapy, které vychází z reálných vojenských map z let 1943–1944, a které patří mezi ty vůbec nejklasičtější v žánru. Není na nich nic senzačního ani ohromujícího. Jsou to přesně takové mapy, které já očekávám, když se řekne bitva v Ardenách. Najdete zde spoustu zeleně (nemohu si pomoci, ale ta zeleň je zde nějaká hezčí, stylovější než v jiných hrách) a komunikačních tras. Mapa tak působí jako skutečná krajina, ne abstraktní herní plán. Hra navíc disponuje něčím, co akceleruje skvělý pocit z mapy. Jsou to černé žetony německých divizí, které na herním plánu vypadají naprosto luxusně. 

Wacht Am Rhein

NĚKOLIK SLOV ZÁVĚREM

Jsme na konci. Bylo krásné procházet pár stovek deskových her a porovnávat jednotlivé mapy. Člověk si při tom uvědomí, že z pohledu komponent zažíváme úžasné období. Doufám, že článek ukázal přinejmenším, že i válečné deskové hry mohou být krásné, i když se často říká opak. Hráči těchto her už to vědí a já doufám, že po přečtení se najdou i noví zájemci o tento krásný koníček.